Je vám 25, máte za sebou školu a pár prvních pracovních zkušeností. Jednou ráno se probudíte, obléknete to nejlepší, co máte, a vyrazíte do nové práce v centru. Vystoupíte na zastávce „Kampus“ na okraji Městských sadů a projdete kolem šedého nároží, které o pár let později ozáří vývěsní štít jedné z nejlepších kaváren ve městě. V tu chvíli ale ještě netušíte, že sem jednou s kolegy budete chodit na vyhlášenou zmrzlinu.
Dvě vzrostlé lípy, které na místě dnešního vstupu do kampusu stojí už od doby Rakouska-Uherska, kdy bylo Ústí nad Labem rušným přístavem, právě už asi po stodvacáté kvetou. Nadechnete se té sladké vůně a odhodlaně vstoupíte do budovy, na jejíž průčelí chlapi ze zdvižné plošiny zrovna jedno po druhém sází velká barevná písmena KNIHOVNA. Než vstoupíte do kanceláře, opřete čelo o chladné okno prosklené terasy. Když trochu zašilháte, uvidíte, jak se Labe směrem na Drážďany stáčí do nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě. Potom odlepíte čelo, vyhrnete si rukávy a pustíte se do práce.
Tu šanci, budovat nějakou instituci úplně od začátku, mít skutečný vliv na její chod, na styl, jakým komunikuje, doslova ji naplnit hodnotným obsahem, v životě často nedostanete. Tady na severu ale přece jen častěji než jinde. Káťa by o tom mohla vyprávět. Do Vědecké knihovny UJEP nastoupila v roce jejího založení a budovala ji doslova od základů. Dnes už si sem na nejrůznější workshopy, přednášky, autorská čtení, promítání, ale třeba i na veřejné lekce tai-chi mezi regály s knihami nebo jen tak posedět se skripty a výhledem do kraje, zvyklo chodit velké množství lidí. Káťe a jejím kolegům se v srdci Kampusu, jak knihovně sami říkají, podařilo uskutečnit vizi živé, uživatelsky smysluplné instituce. Bez kompromisů a přesně podle představ těch, kterým slouží.
Myslet srdcem a nebát se začít úplně od začátku.
@knihkupectví_ujep @vk_ujep @kavarnacofeeup #samobouda #preskava #lusatianmountains
